Na první pohled se mohou úvahy o jeho existenci jevit jako naprostý výmysl inspirovaný například oblíbeným sci-fi seriálem Hvězdná brána, pravý opak je ovšem pravdou. Hovoříme zde o reálné vesmírné surovině – o kovových achondritických meteoritech všeobecně označovaných za meteoritické železo.

Pro starověké kováře se jednalo o vzácný materiál a to nejenom z hlediska ceny a výjimečnosti, ale především pro jeho (jak se tehdy věřilo) božský původ. Složení meteoritického železa však není nikterak „magické“, což nepochybně zklame četné příznivce teorií o inteligentním mimozemském životě a jeho zásazích do počátků civilizací Eufratu, Tigridu a Nilu.
 Achondritických meteoritů, ze kterých lze získávat kov, existuje několik tříd. V zásadě se skládají především z kombinace železa, niklu a kobaltu v doprovodu dalších kovů a minerálů, kterých je ovšem obvykle menší množství. Je předpoklad, že jejich původem jsou jádra asteroidů popř. menších planetek.

Jak již zmíněno výše, tyto meteority byly především v prvopočátcích geneze pozemského železa cíleně vyhledávány a dál zpracovávány.
Odhlédneme-li od v médiích několikrát probírané dýky faraona Tutanchamona, jejíž „mimozemský“ původ potvrdila rentgenová fluorescenční spektrometrie, je vysoký předpoklad, že významná část kovových-železných artefaktů nalezených či lokalizovaných v oblastech dnešního Blízkého východu a datovaných do období prvních pokusů o získávání železa z rudonosných hornin má meteoritický původ. Tuto teorii krom výsledků archeologických výzkumů (např. Turecko-Anatolie) mohou do jisté míry potvrzovat i některé dochované mytologické příběhy zaniklých blízkovýchodních civilizací, které jsou protknuty magickými kovovými předměty, jež sloužily jak bohům, tak i smrtelníkům.
A kdo ví, možná nakonec jednoho dne nějaký novodobý doktor Jackson učiní objev, který zcela převrátí náš pohled na historii.